Teploty klesly na -12° a možná někteří stejně jako já zatoužili po nějakém teplejším podnebí. Proto si den rozzáříme slunným Mexikem.

Hlavní mexická vánoční oslava se nazývá La Posada (9 dnů před Vánoci) - procesí odrážející Josefovo a Mariino hledání přístřešku pro narození Ježíška. Chodí se od domu k domu a nosí se podobizny požehnaného páru.

Symbolem Vánoc jsou zde vánoční hvězdy, poinsettie (nebo také Noche buenas) - vypráví se, že kdysi v Mexiku žili dva sirotci, bratříček a sestřička. Každé Vánoce děti přinášely Jezulátku dary, ale naši sirotci byli tak chudí, že pro něj neměli nic. Nasbírali tedy kolem zelené větvičky a ty jako dárek přinesli do kostela, za což od ostatních dětí sklidili posměch. Jaké však bylo pro všechny překvapení, když z větviček vyrašily nádherné rudé květy ve tvaru hvězd! A kvůli skromnosti a dobrotě těchto dvou malých osamělců žádné Vánoce bez této zvláštní rostlinky nemohou být.

V moderních mexických rodinách nosí dárky Santo Clos, ale v tradičních se na Štědrý den dětem zavážou oči, do rukou dá pálka a ony s ní musí rozbít ve vzduchu visící pińatu - vesele ozdobeného hliněného koně - a vydobýt si tak sladkosti v něm ukryté. Ty hodné hračky dostanou až 6. ledna od Tří králů - los reies magos. K jídlům patří tamales, zeleninové saláty a polévky, sušená slaná treska bacalao, horká čokoláda, punč a sladký chléb s kandovaným ovocem, Rosca de Reyes, s ukrytým jezulátkem v jednom dílku. Kdo jej najde, musí všechny pozvat 2. února na oslavu a pořídit svatému dítku nové šaty. O půlnoci každoročně začíná mše, která se nazývá la Misa del Gallo a při které se Jezulátku zpívají koledy.